Bestie na Moonshae - Douglas Niles

První kniha se série Moonshae ze světa Forgotten Realms
Napsal Malfin

 

 

Tristan je mladý princ, kterému povinnosti příliš nevoní. Celý den tráví se svými psy na lovu. Je hořkým zklamáním pro svého otce a otec je zklamáním pro svého syna. Král více miluje svou schovanku Robyn, kterou vychovává od malička. Tristan je do ní zamilován.

 

Kniha začíná o slavnosti slunovratu. Do hry vstupuje i „obchodník s čímkoli“ – půlčík Pawldo a zloděj, který si neopatrně vybere měšes prince - Daryth. Princ ho odmění (!!) a Daryth se stane lovším na hradě. A tak máme celou družinu pohromadě. Časem se k nim přidá ještě bard Kedren a trpaslice s dráčkem. Každý z dobrodruhů má své místo v družině a každý musí zajistit něco, aby bylo Zlo poraženo.

 

Na ostrovy Ffolků (jak si obyvatelé říkají) se valí zlo v podobě seveřanů, kteří lační po nové půdě, bohatství, otrocích, ale hlavně boji. Toto nebezpečí však není jediné. To další, mnohem horší, je v podobě pradávného Zla, které se chce utkat s Matkou – bohyní země, kterou Ffolkové uctívají. Ta má k dispozici několik svých bojovníků – Leviatana, Jednorožce a Smečku vlků. Moc Matky odpradávna pramení ze Studny. Tu však nepřítel otrávil.

 

Takhle nějak se rozetavují firgury na pomyslné šachovnici klasické fantasy knihy Bestie na Moonshae. Trilogii vlastním již nějaký ten pátek, ale zatím na ni nevyšel čas. Nutno říci, že kniha není zklamáním, na druhou stranu jsem z ní nebyl ani nadšen natolik, že bych se hned vrhl na další díl. Ten, pokud je mi známo, jen volně navazuje.

 

V knize je jasně patrný směr dějové linie, ktará připomíná odehrávané dobrodružství. Několikrát jsem se přistihl, že nad scénami uvažuju spíše jako hráč, potažmo děj mistr. To však není knize vůbec na závadu. Jak jsem se již zmínil jedná se o klasické fantasy, které v době svého vydání zažívalo velkou expanzi (vydání 1987) – na začátku se družina semkne, aby se v závěru mohla rozdělit při boji s mocným nepřítelem. Největší vývoj postavy je znát u Tristana a Robyn, která se dozvídá více o své minulosti a zjištuje svou úlohu v boji proti nepříteli, která je neocenitelná. Není ani nouze o zamilované pohledy, které Tristan vrhá Robyniným směrem.

 

Kniha je na svou dobu dobře napsaná. Dokážu si představit, že dnes již neosloví tolik lidí jako dříve. Přirovnal bych ji k prvnímu dílu Kronik ze světa Dragonlance, která pro mne má však 1000x větší kouzlo a neváhám po ní sáhnout znovu a znovu. To však Bestie na Moonsthae tak jisté nemá...

Napsal Malfin 10.05.2011
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 19 příspěvků.
ČAS 0.14119791984558 secREMOTE_IP: 18.97.9.173